Způsob lidského poznání se dere kupředu něčím těžko definovatelným. Kde se bere nové poznání, a jak víme, že je správně?

Tento soupis je z pohledu českého vědce v teoretické informatice. Z různých oborů bude pohled trochu jiný.

  • fyzika
    • má články, kde je bězné mít obrovský počet autorů na článku (třeba 60)
    • autoři seřazeni podle podílu
    • tězké se jako začínající vědec prosadit na konferenci
  • matematika
    • konference jsou spíše sešlost, nebývají z toho publikace
  • informatika
    • míva na konferencích publikaci
    • autoři seřazeni podle abecedy
  • teoretické obory
    • stále možnost proniknout i jako jednotlivec

Kde se berou problémy

  • všude kolem, praxe
    • Turingovy stroje jsou model výpočetních zařízení
    • PRAM jsou model pameti paralelních strojů
  • kombinace / zjednodušení / zesložitění známých problémů
    • zjednodušujeme, aby se daly řešit tězké problémy
    • zesložiťujeme, abychom řešením pokryli více problemů současně
  • zkoumané problémy přirozeně vzbuzují zájem dalších vědců

Kdo se problémy snaží řešit

  • zpravidla vědci – mají to v popisu práce
    • lidé se zaměřují na různé aspekty – problém solveři / budovatel teorií
    • vědci se stejnym zájmem mohou tvořit vyzkumne skupiny
  • identifikuje je jejich jméno, nově i ORCID ↗ identifikátor
  • vysoké školy – akademičtí vědci
    • běžně bývaji ranky: student doktorátu (nic), doktor (Ph.D.), který může nastoupit jako odborny asistent, časem se může dostat na rank docent (Doc.), a nakonec profesor (Prof.)
    • učí i dělají vědu
  • akademie věd
    • obsahuje všechny obory
    • státní instituce zaměstnávající vědce, kteří dělají vědu a neučí
    • ti take žádají o granty, aby měli vlastní rozpocet na výzkumnou skupinu
    • (postsovětský fenomén)
  • základní výzkum v západních zemích je nejvíce na univerzitách, trošku v institucích

Kde se berou řešení

  • vědci problém řeší a časem získavaji
    • intuici
    • pozorování, věty (theorem), pomocné věty (lemma), důkazy (proof)
    • nové postupy
    • řešení problému
  • kompletni řešení problému je potřeba napsat a zveřejnit
    • aby se o něm dozvedeli ostatni (i vědci)
    • aby ho nekdo zkontroloval (recenzni rizeni)
    • ideálne tak vznika vědecké článek

Vědecké články

  • časopisy (vědecké)
    • standardni zpusob publikovani článku
    • recenze mohou trvat tři měsíce až několik let
      • výsledek si někdo přečte, aby zhodnotil jeslti je dobře, a napsaný srozumitelně s dostatečným kontextem
      • často se hodnotí známkou -3 az 3 (strong reject, reject, weak reject, neutral, weak accept, accept, strong accept)
      • alespoň 2, bývaji 3 review potom zhodnoti editor časopisu, a podle toho přijme či odmítne článek
      • může nasledovat rebuttle – jakýsi formální rozhovor reviewerů a autorů o článku
      • není garantované právo na nic, je to poradní orgán
    • pokud editor přijme článek, udělají se formatovaci úpravy a pošle se k publikaci
      • editor in chief (rozděluje práci), další editoři
    • po přijetí trvá než se reálně vydá
      • zveřejnění trvá – v rámci 6 měsíců až pár let
      • special issue může byt třeba tématicky zaměřené
    • neplatí se z něj
    • starají se o to
      • recenzenti – zadarmo
      • editoři – skoro zadarmo
      • a vsechno okolo – vydavatelství
  • konference
    • konferenční sborník / recenzovany sborník
    • konference jsou setkání vědců, konají se periodicky zhruba jednou za rok
      • tohle někdo musí zaplatit – cesta, hotel, konferenční poplatek
    • mívaji deadline na odeslání článku, aby se vše stihlo
      • používá se časová zóna AOE (anywhere on earth)
    • recenze probihaji podobně jako u časopisu
      • rychlejší – 2 az 6 měsíce, protože musí být před konáním konference
      • méně podrobné
    • často má konference omezení na délku článku – 8-12 stran – vynechávají se důkazy
    • programový výbor
      • určuje jaké se vyberou články
    • vyžaduje šablonu
  • prestyž – různé časopisy a konference mají ruznou “prestyž”, věc povesti
    • v oborech se sejdou expertní komise, a posoudějí, jak dobrá je jaká konference; zvažují i objektivní údaje – ala page rank / impakt faktor
    • společnosti / organizace se snaží “změrit” a nejak je seřadit
      • časopisy: seznam seřazených časopisů podle tématu
      • konference: rank A*, A, B, C, (CORE škála)
    • u konferencí – kdo sedí v program comittee, dobré zvané prednašky
    • lepší výsledky mají šanci na úspěch na lepších časopisech a konferencích
    • nepřijatý článek lze dál upravovat a zkusit poslat jinam
  • přístup
    • za peněžní bránou (drahé)
      • vědecké instituce mivaji předpacené
    • může byt open access, takže je veřejné všem
      • za to platí autoři článku (institutce)

Kde berou penize

  • vyzkum plati stat
    • na univerzitách
      • zaměstnání
      • vnitřní podpra – různé programy pro podporu vědy
    • granty
      • je potřeba si zažádat, komise zhodnotí, pokud je dobré, tak poskytnou vědci rozpočet
      • zařizují státní agentury: např. GAČR, TAČR